Lekce 3 - Úvod do LaTeXu - Nadpisy a obsah, zvýrazňování textu

Vítejte u třetího dílu seriálu o profesionální sazbě dokumentů v sázecím nástroji LaTeX. V minulém dílu jsme si ukázali jak by měla vypadat základní struktura dokumentů vysázených v LaTeXu. V dnešním dílu si povíme pár informací o nadpisech a tvorbě obsahu.

Nadpisy

Určitě víte proč používat nadpisy. Pokud by se ale mezi čtenáři tohoto článku našel někdo, kdo by to nevěděl, raději to sepíši. Nadpisy používáme pro členění textu, aby se čtenář v našem díle orientoval, zkrátka aby dílo bylo přehledné.

Nadpisy v sázecím nástroji LaTeX mají tu výhody, že se automaticky číslují a vytvoření obsahu dokumentu je v LaTeXu otázka jednoho příkazu.

Text nadpisu se uvádí jako povinný argument u příkazu nadpisu. Druhů nadpisů máme v LateXu mnoho. Ty nejdůležitější nadpisy používané pro třídu article jsou uvedeny níže (seřazeno dle důležitosti).

\section{...} % nadpis 1. úrovně
\subsection{...} % nadpis 2. úrovně
\subsubsection{...} % nadpis 3. úrovně
\paragraph{...} % nadpis 4. úrovně
\subparagraph{...} % nadpis 5. úrovně

Pokud byste ale sázeli nějaký dokument třídy report nebo book, můžete použít i následující příkazy.

\part{...} % ve třídě report i book
\chapter{...} % pouze ve třídě book

Myslím, že jejich významy vysvětlovat nemusím - jsou zřejmé z jejich názvů.

Poznámka

Příkaz \part nemá vliv na číslování kapitol.

Hvězdičkový zápis

Někdy se může stát, že nebudete chtít nějaký nadpis číslovat a nebo uvést ho v obsahu. K tomu slouží takzvaný hvězdičkový zápis.

\section*{Předmluva}

Obsah

Obsah dokumentu vygeneruje LaTeX sám, na místě kam napíšeme následující příkaz.

\tableofcontents

Při kompilaci dokumentu, který obsahuje obsah, je potřeba soubor přeložit minimálně dvakrát. Poprvé si LaTeX zjistí, na jakých stránkách jednotlivé nadpisy jsou a podruhé vypíše samotný obsah.

Příklad

V následujícím příkladu je ukázáno, jak by mohla základní struktura zdrojového kódu například seminární práce.

Pozn: Práce nesplňuje veškeré nařízení a normy (vlastně skoro žádné).

\documentclass[12pt,a4paper,titlepage]{report} % deklarace třídy

\usepackage[czech]{babel} % jazyk dokumentu
\usepackage[latin2]{inputenc} % kódování dokumentu

\title{Příklad seminární práce} % název dokumentu
\author{ITNetwork.cz} % autor dokumentu
\date{1.1.2015} % datum vytvoření dokumentu

\begin{document} % začátek textu dokumentu

    \maketitle % vypsání titulní stránky dokumentu

    \tableofcontents % vypsání obsahu

    \section*{Úvod} % nečíslovaný nadpis, není uveden v obsahu
        Příklad kapitoly, která nebude číslovaná a nebude zahrnuta v obsahu.

    \section{První kapitola} % normální číslovaný nadpis
        Velmi zajímavý text 1. kapitoly

    \section{Druhá kapitola}
        Ještě zajímavější text druhé kapitoly.

        \subsection{Nadpis druhé úrovně} % číslovaný podnadpis
            Logicky oddělený celek.

   \section*{Závěr} % nečíslovaný nadpis, není uveden v obsahu
       Zajímavé shrnutí Vaší práce.

\end{document} % konec dokumentu

Pozn: Nesmíme zapomenout, že dokument musíme přeložit minimálně dvakrát.

Zvýrazňování textu

Zvýrazňování textu jsou stejně důležitá jako vytváření nadpisů. Používáme je z toho důvodu, že nám pomáhají říci, která část dokumentu je důležitá. Můžeme s nimi označit významný pojem atp.

Základní zvýraznění, tedy kurzíva, se v LaTeXu dělá pomocí příkazu emph, který jako povinný argument přijímá zvýrazněný text.

\emph{Tento text je zvýrazněný.}

Zajímavou věcí u zvýrazňování pomocí příkazu emph je, že když ho použijete vnořeně do sebe, text bude normální.

\emph{Tento text je psaný kurzívou. \emph{Tento text je normální.} A tento je zas psaný kurzívou.}

Výsledek: Tento text je psaný kurzívou. Tento text je normální. A tento je zase psaný kurzívou.

Další možnosti zvýrazňování

V následující tabulce je seznam jiných možností formátování textu.

Formátování	Příkaz	Blokově	Deklarace
Normální text	\textnormal{}		normalfont
Roman, normální písmo	\textrm{}	\rm	\rmfamily
Italik, kurzíva	\textit{}	\it	\itshape
Bold	\textbf{}	\bf	\bfseries
Strojené písmo	\texttt{}	\tt	\ttfamily
Medium, střední písmo	\textmd{}		\mdseries
Upright, vzpřímené písmo	\textup{}		\upshape
Slanted, skloněné písmo	\textsl{}	\sl	\slshape
Sans serif, bezpatkové písmo	\textsf{}	\sf	\sffamily
Kapitálky	\textsc{}	\sc	\scshape

Používání příkazů je asi jasné, ale raději uvedu příklad.

\textbf{Tučně psaný text.}

Výsledek: Tučně psaný text.

Pokud chcete použít blokové příkazy na formátování textu, musíte si text, který chcete formátovat, obalit složenými závorkami. Blokový příkaz poté celý text v závorkách zformátuje.

Nějaký normální text, ve kterém je vložen {\bf formátovaný text}.

Výsledek: Nějaký normální text, ve kterém je vložen formátovaný text.

Pokud chcete text formátovat pomocí deklarace, použijete k tomu tzv. Prostředí. My jsme prostředí v tomto seriálu již použili, ale neříkali jsme si, jak se to jmenuje. Příkladem prostředí jsou naše párové tagy \begin a \end. Takže příklad formátování pomocí prostředí bude vypadat nějak následovně:

\begin{document} % začátek dokumentu
  Nějaký normální obsah dokumentu.
  \begin{bfseries} % začátek prostředí, které text zformátuje
    Tučný text
  \end{bfseries} % konec prostředí, které text zformátuje
  .
\end{document} % konec dokumentu.

Výsledek: Nějaký normální obsah dokumentu. Tučný text.

Závěr

V tomto dílu jsme se naučili hodně věcí. Jako první jsme si ukázali, jak rozdělovat dokument pomocí nadpisů. Následně jsme se podívali na hvězdičkový zápis nadpisů, který nám umožňuje nezahrnout nějaký nadpis do obsahu, který jsme se také naučili tvořit.

Ve druhé části článku jsme se podívali na různé možnosti zvýrazňování textů.

 

Měl jsi s čímkoli problém? Stáhni si vzorovou aplikaci níže a porovnej ji se svým projektem, chybu tak snadno najdeš.