Konec Malování a Wordu, programátorem teď od mateřské školky

Jak probíhalo tvé programování na základní škole? Pravděpodobně to bylo spíše jen seznámení s programem Malování, Word a možná PowerPoint či Excel. A co na střední? Pokud se nejednalo o školu speciálně zaměřenou na Informační technologie, pravděpodobně takovou průpravu měl z dob povinné školní docházky každý dnes již téměř třicátník. Naštěstí se tento trend mění.

IT odborníku je stále nedostatek a jsou na trhu práce velmi žádaní. Proto ministerstvo školství změnilo dosavadní vzdělávací program pro základní vzdělávání, který pocházel z roku 2004! K zamyšlení došlo během epidemie koronaviru, kdy se ajťáci téměř nedali sehnat. Od teď by měly děti s informačními technologiemi pracovat jako tvůrci a ne jen jako uživatelé. Cílem učitelů a tvůrců systému je klást především důraz na rozvíjení myšlení a osobnosti žáků. Tím by se mělo pomoci dlouhodobému nedostatku IT odborníků v Česku, jejichž platy běžně dosahují několikanásobků průměrné mzdy.

RVP ZV - Nová naděje

Revoluce začíná zde. Jedná se o rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Krkolomný název pro dokument definující standardy toho, co a jak se vyučuje na základních školách. Teoreticky by tedy mělo být jedno, kam žák chodí na základní školu, protože by všechny školy měly dětem nabízet stejné vědomosti (alespoň ty minimální). Také je zde definováno, které učebnice a pomůcky jsou pro daný předmět vhodné.

Revidovaný RVP ZV školy mohou zavést do své výuky od 1. 9. 2021 ale nejpozději pak od 1. 9. 2023 na prvním stupni ZŠ a o rok později na druhém stupni ZŠ. Pro starší žáky (od 5. třídy výše) to bohužel znamená, že nestihnout projít celým obsahem informatiky.

Koronakrize jako impuls k rozšíření technologického vzdělání

Co bylo oním impulzem k tak razantní a poměrně rychlé změně? Pro ČT se vyjádřil David Lessner, předseda Jednoty školských informatiků, ohledně změny takto:

Nový Rámcový vzdělávací program reflektuje měnící se svět, kdy s technologiemi nepracují zdaleka jen ,ajťáciʼ. Pracujeme s nimi takřka všichni, a to v nejrůznějších situacích. Není to bonus navíc, technologie jsou prostě běžným nástrojem. Rámcový vzdělávací program proto dovednosti potřebné k fungování v digitálním světě řadí na úroveň komunikace, řešení problémů, schopnosti učit se a dalších, které školy rozvíjí napříč předměty.

Čím se projekt inspiroval? Vychází například z konceptu DigComp (Evropská komise) a konceptu informatického myšlení zpracovaného ISTE.

Co se tedy změní?

Například název. Předmět už se nebude jmenovat Informační a komunikační technologie, který byl tradičně vyučován 2 hodiny týdně. Ale vzniknou z něj dva předměty: Informatika a Digitální kompetence.

Server revize.edu.cz píše následující:

Dochází k začlenění nové klíčové kompetence – digitální – a nového vzdělávacího oboru informatika. Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Digitální kompetence žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech RVP ZV se bude rozvíjet podle toho, jak vývoj digitálních technologií zasahuje do jejich obsahů.

Kolik bude hodin informatiky a odkud se vzaly?

Časová dotace na celý balík Informatiky včetně Digitální kompetence je 2 hodiny na 1. stupni ZŠ a 4 hodiny na 2. stupni ZŠ týdně.

Myšlenka je taková, že by se žáci měli aktivní formou učit informatické postupy a pojmy a především přemýšlet. K dispozici budou mít nástroje, do kterých budou moci zaznamenávat data a poté je interpretovat. Také by měli pochopit, že lidský mozek má své limity a počítač je tu od toho, aby nám s těžšími úlohami pomohl.

První stupeň

Zde máme v osnově hry, experimenty a také diskuze. Protože člověk většinou pracuje v kolektivu a měl by se učit podle toho jednat. Dále se děti do 5. třídy setkají s algoritmy, myšlenkovými mapami, základy programování a daty. To vše má za cíl vychovat človíčka, který by měl mít základy bezpečného zacházení s technologiemi.

Druhý stupeň

Tady už začíná větší legrace. Protože už umí problematiku správně pojmenovat popsat a vyřešit (teoreticky), tady se učí rozpoznávat efektivní řešení. Co je důležité a co lze vynechat.

Revize.edu.cz to formuluje takto:

Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větším porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení.

Přijde i na robotiku

A tím to ještě nekončí. Společně s programováním položí škola i základní kámen robotiky. Děti se na to mohou těšit už v 8. a 9. třídě, že si naprogramují hračku v blokovém prostředí Makecode a na střední škole pak na stejné úkoly použijí Python.

Stojí to za to?

Vzhledem k tomu, že společnost se odklání od lidské práce a čím dál více spoléhá na automatizaci, vypadá to, že ano. Informatika zasahuje do téměř každého oboru. Proč tomu nejít naproti a učit děti, jak správně s technologiemi zacházet a co je to bezpečné chování.

Pokud máte čas chuť, nechte se poučit ve 40 minutách videem, které vytvořil Národní pedagogický institut ČR:

Bonus: Petr a Baltík - Znáš je?

A teď odbočka trochu mimo. K výuce programování ještě existuje česká alternativa Scratche. Vlastně byl pro Scratch inspirací. Je jím Baltík. Vyvinut byl českou firmou SGP Systems v roce 1996. Jméno Baltík je zdrobnělinou slova Baltazar - programovací jazyk. První verze byla založena na jazyku C, ale ty dnešní už jdou s dobou a tak je tam C# .NET.

Podobně je k dispozici program Petr .

Další zajímavé články: