Lekce 1 - Stavíme si počítač - Vývoj PC a case

Vítejte v tutoriálu, který vás provede stavbou osobního počítače. Postupně si popíšeme jednotlivé komponenty, tedy jeho hardware a řekneme si, jaké parametry by měly splňovat.

Stavba počítače je poměrně jednoduchá a velmi zajímavá činnost, kterou si čas od času může dopřát úplně každý. Právě tento seriál je určen všem nadšencům, kteří si doma staví PC (personal computer, tedy osobní počítač), své PC modifikují nebo přemýšlí o tom, že tuto slast tentokrát nepřenechají servisním technikům, ale dopřejí si ji sami.

V jednotlivých dílech si vysvětlíme, z čeho se počítač skládá a podle jakých kritérií vybírat jeho komponenty.

Dnes si v krátkosti řekneme, jak probíhal technologický vývoj osobních počítačů a ukážeme si počítačovou skříň (case). Dozvíme se, jaké jsou její základní komponenty a kde se nacházejí. K bližšímu popisu jednotlivých částí case se pak dostaneme v dalších dílech.

Historie osobních počítačů

Začneme malou exkurzí do historie a uvidíme, že vývoj osobních počítačů nebyl vůbec jednoduchou záležitostí. Nějakou dobu trvalo, než se objevilo ideální řešení, tzv. standard PC. Vysvětlíme si výhody takového řešení, které se následně masově rozšířilo a pochopíme, proč počítač vypadá zrovna tak, jak vypadá.

Téměř všechny současné osobní počítače se vyznačují podobnou konstrukcí. V minulosti však prošly poměrně bouřlivým vývojem, než se ustálil standard PC. Asi se nemá smysl rozepisovat o sálových počítačích, kalkulačkách a dalších předchůdcích dnešních PC. Nás bude zajímat hlavně doba, kdy se počítače začaly dostávat masově do firem a domácností, tedy mezi běžné uživatele.

Vyskytovaly se v takových podobách, že byste je možná ani nepoznali. Byla to 80. léta 20. století. Trhu dominovalo hned několik nadějných značek, např. Commodore, Apple, IBM PC, Sinclair, Atari nebo Amiga. Těmto létům se někdy přezdívá "doba válek osobních počítačů". Konstrukce těchto počítačů se lišila podle výrobce. Např. počítač Commodore 64 (na obrázku níže) byl zabudován celý v klávesnici a prodával se v milionech kusů za rok:

Válku nakonec vyhrálo IBM PC, a to proto, že přišlo s takovým návrhem osobního počítače, který nebyl uzavřený. IBM umožnilo různým výrobcům vyrábět jednotlivé komponenty a vznikl tak nový standard PC. Osobní počítač je od té doby brán jako soustava jednotlivých komponent od různých výrobců, které lze samostatně zakoupit a složit z nich funkční PC:

Standard se dotkl nejen návrhu počítače, ale i jeho operačního systému, kterým byl v té době MS-DOS. Ano, toto je právě ten moment, kdy se Billu Gatesovi podařil obchod století a kdy spolu s masovým rozšířením IBM PC rozšířil i "svůj" operační systém MS-DOS, který předtím levně nakoupil jako QDOS. Ale to jsme od hardwaru odbočili, vraťme se zpět

Všimněme si, že se v té době používaly spíše desktopové konstrukce skříně, kde byl počítač pod monitorem. Dnes dominují různé druhy tower skříní, které se umisťují většinou pod pracovní stůl:

Určitě však víte, že např. Apple používá odlišnou koncepci, a to tzv. all in one, kde je celý počítač zabudován v monitoru. Některé domácí počítače, určené pro přehrávání multimédií, mají také jinou konstrukci. A potom jsou zde samozřejmě notebooky a mobily. My se v seriálu budeme zabývat stavbou klasických PC do tower skříní.

Počítačová skříň

Dnes si popíšeme počítačové skříně, kterým se často říká case. Když opomeneme, že skříň obsahuje zdroj a zapínací tlačítko, není teoreticky pro funkci počítače nijak potřebná. V minulosti se používaly poměrně těžké kovové skříně, hlavně v desktopovém provedení. Dnešní towery jsou již velmi lehké. Jedná se nejčastěji o plechovou konstrukci (ocel, dural, hliník, karbon…), která má za úkol držet všechny komponenty počítače pohromadě. PC si můžeme postavit i na stole, když např. jen něco testujeme. Ve výsledku to vypadá potom třeba takto:

Povětšinou však nechceme, abychom o něco při běhu PC zavadili a komponentu tak zničili. Když totiž za běhu něco odpojíme (např. operační paměť), velmi pravděpodobně "odpálíme" třeba základní desku (vlastní zkušenost). Case těmto případům zabraňuje, jelikož drží vše pohromadě.

Tím se dostáváme k jedné ze základních pouček:

PC sestavujeme vždy vypnuté a při jeho provozu nemanipulujeme s jeho vnitřním hardwarem!

Komponenty case

Zde je vidět levý bok osobního počítače:

Vlevo dole se nachází zdroj. Nad ním, zhruba ve středu, se nachází grafická karta, nad grafickou kartou je základní deska. Na desce vidíme chladič procesoru a za ním disk (SSD). Je zde také samozřejmě procesor, který ale nelze na obrázku vidět.

Vzhledem k tomu, že mohou být počítače poměrně dost těžké, nabízí prodejci i kolečka pod počítač, která vám význačně usnadní práci s jeho přesouváním.

Přední panel

Na předním panelu case se nacházejí zapínací tlačítko (power) a resetovací tlačítko. Pokud máme ve skříni podsvícení, nejspíš budeme mít na předním panelu i LED tlačítko. Dále zde máme dva jacky (zapojení pro sluchátka a mikrofon - 2 a 5 jack) a USB konektory.

USB konektory a jacky na předním panelu skříně nejsou obvykle velmi kvalitní a doporučuje se zapojit sluchátka, klávesnice, myši a další zařízení přímo do základní desky ze zadní strany skříně. Z těchto tlačítek vedou kroucené kabely, které později připojíme k základní desce. V minulosti byl v přední horní části prostor pro optické mechaniky a ještě dříve i pro 3,5" disketové mechaniky (FDD).

Tím naší úvodní lekci ukončíme, pokračovat budeme příště.

V další lekci, Stavíme si počítač - Komponenty case - Zdroj, se podíváme na komponenty case, zejména zdroj. Dozvíme se také, na co dát pozor při jejich výběru.