Nastavení Windows PC pro virtualizaci Nové

V tomto tutoriálu si na svém počítači zprovozníme rychlejší virtualizaci ve Windows s využitím podpory procesoru. Dojde tím k výraznému zrychlení běhu programů, jako jsou VMware Player nebo VirtualBox.

Varování: Nastavení, které si zde ukážeme, způsobí nefunkčnost virtualizace pro Docker a linuxový subsystém. Ve Windows bohužel musíme přepínat mezi nastavením pro virtualizaci PC a virtualizaci pro Docker/linuxový subsystém. Obojí najednou není možné provozovat.

Po úspěšném nastavení nám ve VirtualBox zmizí ikonka želvičky ve stavovém panelu:

Pojďme se té želvy zbavit!

Krok 1 - Vypnutí integrity paměti

Funkce integrity paměti ve Windows chrání systém proti škodlivým ovladačům, ale využívá virtualizaci. Když je zapnutá, jiný virtualizační software nemůže rychlou hardwarovou virtualizaci využívat. Proto ji vypneme. V nabídce Start přejdeme do Nastavení (Settings):

Vlevo klikneme na kartu Soukromí a zabezpečení, vpravo nahoře potom na Zabezpečení Windows a Zabezpečení zařízení:

V sekci Izolace jádra by měla být vypnutá integrita paměti:

Pokud je integrita paměti zapnutá, vypneme ji:

Restartujeme počítač a můžeme vyzkoušet, zda nám hardwarová virtualizace funguje. Pokud ne, pokračujeme dalšími kroky.

Krok 2 - Vypnutí funkcí Windows

Windows v sobě mají další virtualizační technologie, které jsou aktivní zejména v edicích Professional. Mohou opět využívat hardwarovou podporu virtualizace a ta pak nebude dostupná pro další aplikace jako jsou VMware Player nebo VirtualBox. Proto ověříme, že jsou tyto funkce Windows vypnuté.

V nabídce Start vyhledáme položku Zapnout nebo vypnout funkce systému Windows (Turn Windows features on or off):

Zkontrolujeme, že jsou následující položky vypnuté, pokud jsou přítomné:

• Hyper-V
• Virtual Machine Platform
• Platforma hypervisoru Windows (Windows Hypervisor Platform)
• Windows Sandbox
• Containers
• Subsystém Windows pro Linux (Windows Subsystem for Linux - WSL)

Následně dialog potvrdíme tlačítkem OK:

Vypnutí těchto položek bude mít za následek nefunkčnost služeb Docker a WSL. Ve Windows se aplikace o virtualizaci takto perou a když bychom chtěli použít Docker a WSL, musíme zas nastavení vrátit zpět, čím si vyřadíme rychlý VMware a VirtualBox.

Restartujeme počítač a vyzkoušíme, zda hardwarová virtualizace již funguje. Pokud ano, další kroky můžete ignorovat.

Krok 3 - Zapnutí virtualizace v BIOSu/UEFI

Podpora hardwarové virtualizace musí být zapnutá v BIOSu/UEFI, základním konfiguračním rozhraní počítače přímo od jeho výrobce.

Vstup do BIOS/UEFI

Do rozhraní BIOS/UEFI se dostaneme restartováním počítače a mačkáním určité klávesy okamžitě po jeho spuštění, ještě než se začnou načítat Windows. Klávesa pro vstup do BIOSu/UEFI se bohužel liší podle výrobce a pokud máme např. počítač DELL, je nejjednodušší vygooglit frázi jako:

DELL enter BIOS

AI výsledek nám sdělí, která klávesa to je. Stejně tak se můžeme i zeptat AI. Většinou jsou to klávesy F2, Del, F1 nebo F12:

Rozhraní každého výrobce také vypadá jinak. Osobně vlastním PC Intel NUC, kde se po stisknutí klávesy F2 bezprostředně po startu počítače zobrazí následující rozhraní:

UEFI se většinou ovládá jednoduše myší.

Pokud se vám do BIOSu nedaří vstoupit, neztrácejte hlavu, chce to chvilku trpělivosti. Musíte zjistit správnou klávesu pro váš model a mačkat ji přerušovaně opravdu od vteřiny co stisknete zapínací tlačítko vašeho počítače. Notebooky mají občas nastavené klávesy F1 - F2 tak, že ovládají funkce počítače jako hlasitost zvuku nebo jas displeje. V tomto případě je nutné stisknout spolu s klávesou F... také klávesu Fn.

Nastavení virtualizace

V BIOSu/UEFI budeme hledat nastavení virtualizace, položky se budou jmenovat pravděpodobně Virtualization, VT-d nebo VT-x. Můžeme si opět pomoci Googlem, AI a pokud vše selže, tak originálním manuálem výrobce našeho počítače. Já osobně jsem Virtualizaci nalezl pomocí ChatGPT, který mě navedl prvně do záložky Performance, ale když jsem ji tam nenašel, "vzpomněl si", že se nastavení přesunulo do záložky Security. A opravdu, po kliknutí na možnost Processor se zobrazila následující konfigurace, kde je vidět, že mám hardwarovou virtualizaci zapnutou:

Pokud máte nějaký velmi levný nebo starý procesor, je i možné, že hardwarovou virtualizaci vůbec nepodporuje a tuto možnost v BIOS/UEFI nenajdete.

Jak nastavení uložíme bývá vypsané na obrazovce. Jak vidíte v pravém dolním rohu, já nastavení uložím pomocí klávesy F10. Opět pamatujte na to, že může být nutné přimačknout i klávesu Fn.

Pokud jsme nastavení měnili, uložíme jej a restartujeme počítač. Vyzkoušíme, zda hardwarová virtualizace již funguje. Pokud ano, další kroky můžete ignorovat.

Krok 4 - Terminál

Pokud hardwarová virtualizace stále nefunguje, v nabídce Start vyhledáme Terminal a pravým kliknutím jej spustíme jako správce:

Do terminálu následně vložíme příkaz pro vypnutí hypervisoru Windows při startu PC a stiskneme Enter:

Windows PowerShell
bcdedit /set hypervisorlaunchtype off

Počítač restartujeme. Nyní jsme vypnuli většinu nástrojů, které by mohly virtualizaci používat a měla by tedy být dostupná pro vaše aplikace. VMware Player by měl běžet výrazně rychleji a ve VirtualBox již neuvidíte želvičku:

Pokud bychom nastavení v terminálu chtěli vrátit zpět, např. pro používání Dockeru a linuxového subsystému, příkaz by byl:

Windows PowerShell
bcdedit /set hypervisorlaunchtype auto

Přetrávající potíže

Pokud problém stále přetrvává, je pravděpodobné, že vám hardwarovou virtualizaci blokuje jiná aplikace nebo specifické nastavení Windows. V takovém případě doporučujeme pokračovat i s pomalejším během virtuálního stroje – pro účely kurzu je to zcela dostačující.

Na internetu lze najít i další, výrazně pokročilejší návody na ladění virtualizace. Tyto postupy však často zahrnují zásahy do systému (např. registry nebo bezpečnostní politiky), které mohou narušit stabilitu nebo zabezpečení počítače. Jejich použití proto nedoporučujeme a případné provádění je na vlastní riziko.